Hlupák zůstane hlupákem
O lidské hlouposti bylo napsáno mnoho. Snad všichni známe výroky slavných o hlouposti. Netřeba zde zaplácávat prostor. To o čem chci psát jsou 3 odlišné věci. Náchylnost k hlupáctví, kterou má každý z nás, aneb Dunnig-Krugerův efekt, dogma a fanatismus.
Dunning-Krugerův efekt – tímto termínem nazýváme zjištění Davida Dunninga a Justina Krugera z Cornell University. Ti se, na základě neuvěřitelného případu bankovního lupiče, který věřil tomu, že když se polije citronovou šťávou stane se pro kamery neviditelným, a při předložení důkazů je označil za podvrh, rozhodli tento jev prozkoumat. Vytvořili sadu testů, kdy testovali smysl pro humor, logiku a gramatiku. Testovali studenty z Cornell University. Celý výzkum zde.
Účastníci byli rozděleni do 4 kvartilů dle svých výsledků, nejhůře v testech dopadla skupina, která se nejvíce přeceňovala a měla tedy i největší sebevědomí. Po předložení výsledků, pak tyto výsledky odmítla uznat. Skupina která naopak dopadla nejlépe má tendence se podceňovat a po předložení výsledků své sebehodnocení upravila blíže k realitě. Předpokladem pro test byli běžné činnosti jako je psaní, porozumění psanému či mluvenému slovu a minimální orientace se v problematice. Zde totiž dochází k přeceňování nejčastěji. Díky své neznalosti problematiky se pak ti nejméně kompetentní nejvíce přeceňují. Kdo někdy četl nějakou internetovou diskuzi, ví, o čem mluvím.
Někteří autoři se pak domnívají, že se může jednat o podobný problém jako u anozognózie, tedy globální či selektivní neschopnost náhledu chorobnosti, vlastní nemocnosti, poruchy, závady, nenormálnosti vlastního tělesného či duševního zdravotního stavu, jde o vážný chorobný příznak. Kdy mozek blokuje informaci o vlastní hlouposti, tudíž i po předložení důkazů, tyto důkazy člověk odmítne a ignoruje. Nebo se může jednat o iracionální optimismus v sebe (např. Simons, 2013). Je tedy otázkou zda za to může metakognice či jen mylné informace.
Obecně se tvrdí, že hloupost je jen nedostatek informací, znalostí a zkušeností. Informace a znalosti lze získat snadno, lze se je naučit, stejně tak jako se lze naučit kritickému myšlení a logice. Zkušenosti jsou bohužel nepřenosné. Pokud by to byla pravda, pak bychom přece neměli 1/4 testovaných subjektů s nejhoršími výsledky, kteří odmítají výsledek testu uznat. A jsou nadále přesvědčeni o své nadřazenosti. Toto popsal velmi dobře Alfred Adler a zlidověl pro něj výraz „napoleonský komplex“. Jde o psychický komplex, jedinec trpící komplexem, pak neadekvátně kompenzuje svůj hendikep. Z původně zkoumaného jevu fyzických nedostatků a jejich dopadů na psychiku jedince, se později tento termín začal používat i v širším významu. Tedy, že hendikep nemusí být nutně fyzický. Malí lidé se pak mohou chovat dominantně, sebestředně, agresivně.
Dogma je výslovné tvrzení čili teze, o němž se v dané oblasti nebo v určitém společenství nepochybuje. Některá dogmata jsou dobrá, např. dogma o samci a samici, nebo v náboženství. Neboť uzavírají předchozí zjištění do neměnné pravdy. Tím však nutí nové vědce bourat „dogmata“ a jsou tedy motorem vědy. Ale píši některá dogmata. Těch dobrých je totiž velmi málo. Jak vlastně vznikne dogma? Tisíce lez lidstvo věřilo, že země je placatá, než vědci toto dogma vyvrátili. Nyní věříme, že země je „kulatá“ (má tvar bramboroidu), ale je tomu tak opravdu? Na základě zjištěných informací, které v současné chvíli máme, je. A tím se z toho stalo dogma. Nikdo nepochybuje, nikdo nevyvrací.
Dogma se, ale může stát z kde jaké informace, a to i informace, která se nezakládá na žádných vědeckých faktech, alespoň těch nám nyní známých. Dogma se může stát i z úplného bludu. Vzpomeňte si na lupiče s citronovou šťávou. Také věřil, že bude neviditelný, nediskutoval, nezpochybňoval, neptal se proč? Hlupák věřící dogmatu. Ani náznak kritického či logického myšlení. A právě ta 1/4 těch neschopných nejčastěji podléhá takovým to dogmatům. Nemají ani zrnko snahy zjistit si informace, ani špetku kritického myšlení. Věří tomu, protože – protože to říkal Pepa, mluvili o tom v televizi, četli to v novinách. Proto taková spousta lidí je schopno koupit 10001 zaručený přípravek na hubnutí, věřit tomu, že tenhle politik jako jediný nelže. A také podléhají pocitu, že všemu rozumí.
Svůj názor pak obhajují až fanaticky, agresivně a hlavně bez doložení, byť jedné jediné, vědecké studie či faktu. Fanatismus je slepá vášnivá zaujatost, nekompromisní a krajně jednostranný postoj nebo jednání člověka, který nějaké téma, myšlenku nebo věc pokládá za tak cennou – případně tak ohroženou – že námitky či odpor proti ní vyvolávají jeho zuřivost. A to i u lidí vysokoškolsky vzdělaných.
Z výše uvedeného můžeme tedy pochybovat zda hlupáctví souvisí s inteligencí či se jedná o poruchu mozku, či jen iracionální kompenzaci komplexu malosti. Otázkou je jak se tomu bránit. Diskutovat s takto postiženým jedincem nelze, ani po předložení důkazů, bude neustále opakovat své dogma. Ignorovat? Ano, zdá se to jako nejlepší metoda v rámci svého duševního zdraví, ale pokud budeme tyto hlupáky neustále ignorovat, nepodporujeme je náhodou v jejich falešném pocitu nadřazenosti?
