Ať žije ekologie II.
Ono je to v celku poměrně jednoduché a přesto složité. Jde o tzv. udržitelnost měst. Vesnic se tohle téma obvykle netýká, neboť zástavba není tak hustá a tak „betonová“.
Všichni si uvědomujeme, že zajistit infrastrukturu města prostě něco stojí – nemyslím finančně, ale hlavně plošně, dopravní obslužnost (auta musí někudy jezdit a hlavně někde parkovat) zabere opravdu velké území, bydlení, úřady, obchody a služby, lékařská péče, školy, výroba atd atd.. to je budov a budov. V pořádku, města tu jsou a budou, výstavba je nutná, cílem by měla být výstavba dlouhodobá (tak aby stavba přežila bez větších stavebních zásahů alespoň 20 let). Na co se ovšem zapomíná, že hustotou zástavby se zvedá teplota okolí, na co se zapomíná, že musí být kvalitní funkční kanalizace, a na co se zapomíná, že ve městech musí být určitý poměr zelené plochy. Bez zelené plochy, kterou nebudete sekat na 3mm 2x měsíčně, bez stromů bude z měst nesnesitelné betonové peklo.
Bohužel zatím neznáme stavební materiály, které by teplo ze slunce pohlcovaly, naopak je kumulují. Sami víte jaké to je si v létě šlápnout bosou nohou na beton nebo dlažbu. Tohle teplo, ale vysušuje okolí a je-li ho více než té zeleně okolo pak je zaděláno na malér. Tedy na sucho a horko. Horší vzduch, emise atd..
Lze s tímto něco dělat, abychom současně uspokojili potřeby měst a jejich obyvatel a přesto nedělali z měst rozpálené kotle? Lze, ale opět to stojí úsilí, přemýšlení, práci a hromadu peněz. A přitom je to snadné. Se starou zástavbou už toho moc neuděláme. Ale u nové výstavby bychom mohli. Stačí přemýšlet, stačí určit optimální poměr mezi zástavbou a zelení. Nejsem architekt, přesto vím, že tzv. zelené projekty existují. A není lepší bydlet v hezkém prostředí plného stromů a trávy než na betonové ploše? Co se takhle pokusit o kousek přírody kdekoliv to jde, na balkoně, před domem, kdekoliv. Co projekty zelených střech?
Dalším problémem moderního stavebnictví je odvod dešťové vody, ach ano ty věčné okapy. Důsledkem dokonalého okapního systému měst je svedení veškeré dešťovky do kanalizace. Je mi jasné, že na rozdíl od nás vesničanů si městští obyvatelé neumí představit chodit v blátě. To po nich ani nikdo nechce, přesto by se měl změnit systém toho dokonalého odvodu vody do kanalizace. Na vsi to obvykle řešíme zasakováním, prostě tu vodu ze střechy necháme volně ztékat na zahrady či dvory. Ale i ve městech jsou celé čtvrtě vilek a domků a tam už tato metoda uplatnit lze (a nakonec i z toho paneláku se dá voda zasakovat do zelené plochy před domem). Dalším způsobem jsou zásobníky na dešťovou vodu, opět lze uplatnit alespoň ve vilových čtvrtích. A určitě by toho dokázali sami lidé vymyslet mnohem více, jen jim dát prostor a neomezovat je někdy až hloupými nařízeními.
Předpokládám, že stavebnictví se bude muset hodně proměnit, že developeři budou muset kromě samotných staveb začít řešit i okolí staveb a zajistit jim dostatečný prostor pro „přírodu“ Jinak budou města neustále špinavá, nedýchatelná, suchá a rozpálená. Jenže takové velké město ovlivňuje i své okolí…
Na malých městech a na vsích tento problém obvykle nevidíte, nejde-li o tzv. satelity (to je obecně problém, chvíli trvá než něco vyroste a navíc jsou obvykle obyvatelé z měst, kteří jsou vyloženě závislí na anglickém trávníku) Jen aby neměli na zahradě hmyz a bláto. Pak se diví, že mají sucho a vedro…. nu nevysvětlíš. Příroda kolem nás je pro nás životně důležitá, nejsme tvorové betonoví, neumíme bez přírody žít, dýchat….
V posledním díle se zamyslíme nad lidským faktorem……změna nepřichází nařízením shora, ta obvykle nefunguje, ale změna přichází vždy ze spodu, tedy od lidí…..
