Stávka učitelů
Stávka učitelů za splnění slibů o výšce platů byla celkem propadák. Dle některých údajů snad stávkovalo kolem 10% škol. Ne, že by zbylých 90% škol bylo spokojeno se svými platy, ale evidentně to nepovažovali za natolik významné aby se ke stávce připojili a obrali tak děti o výuku a rodiče o jeden pracovní den.
Ale pojďme se na to podívat z jiného širšího úhlu. Průměrný plat je dnes u učitelů cca 38 000,- Kč hrubého, to je nějakých zhruba 28 000,- Kč čistého. A abychom byli fér tak je to 50 900,- Kč super hrubé mzdy.
| Superhrubá mzda | |
|---|---|
| Základ daně: | 50 900 Kč |
| Pojistné zaměstnavatel: | -12 844 Kč |
| – z toho sociální pojištění | 9 424 Kč |
| – z toho zdravotní pojištění | 3 420 Kč |
| Hrubá mzda: | 38 000 Kč |
| Pojistné: | -4 180 Kč |
| – z toho sociální pojištění | 2 470 Kč |
| – z toho zdravotní pojištění | 1 710 Kč |
| Daň celkem: | -7 635 Kč |
| – daň: | 7 635 Kč |
| – solidární daň: | 0 Kč |
| Daňová sleva: | 2 070 Kč |
| Daňové zvýhodnění na děti: | 0 Kč |
| Záloha na daň po zvýhodnění a slevách: | -5 565 Kč |
| Daňový bonus: | 0 Kč |
Pro ilustraci výpočtu mzdy použit bezdětný, bez závazků pedagogický pracovník.
Upřímně tohle si nemůže v dnešní době dovolit žádný živnostník o 1 člověku na malém městě nebo vesnici ani ve snu. Přičemž průměrná mzda na rok 2019 je udávána ve výši 34 105,- Kč hrubého, to je pouhých 25568,- Kč čistého. Tedy pedagogičtí pracovníci mají stále v průměru více, než lidé, kteří jim na mzdy přispívají formou daní…. To je, ale ekonomicky zcela špatně! Špatný model a špatně fungují ekonomika. Platy ve státní sféře by měli být nanejvýš srovnatelné se soukromým sektorem (spíše nižší).
| Superhrubá mzda | |
|---|---|
| Základ daně: | 45 700 Kč |
| Pojistné zaměstnavatel: | -11 527 Kč |
| – z toho sociální pojištění | 8 458 Kč |
| – z toho zdravotní pojištění | 3 069 Kč |
| Hrubá mzda: | 34 105 Kč |
| Pojistné: | -3 752 Kč |
| – z toho sociální pojištění | 2 217 Kč |
| – z toho zdravotní pojištění | 1 535 Kč |
| Daň celkem: | -6 855 Kč |
| – daň: | 6 855 Kč |
| – solidární daň: | 0 Kč |
| Daňová sleva: | 2 070 Kč |
| Daňové zvýhodnění na děti: | 0 Kč |
| Záloha na daň po zvýhodnění a slevách: | -4 785 Kč |
| Daňový bonus: | 0 Kč |
Pro ilustraci výpočtu mzdy použit bezdětný, bez závazků zaměstnanec.
A jdeme dál … maximální počet povinných hodin výuky stanovuje Školský zákon. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání stanoví počet povinných vyučovacích hodin týdně, a to
v prvním a druhém ročníku nejvýše 22 povinných vyučovacích hodin,
ve třetím až pátém ročníku nejvýše 26 povinných vyučovacích hodin,
v šestém a sedmém ročníku nejvýše 30 povinných vyučovacích hodin,
v osmém a devátém ročníku nejvýše 32 povinných vyučovacích hodin.
Rámcové vzdělávací programy pro střední vzdělávání a akreditované vzdělávací programy pro vyšší odborné vzdělávání stanoví počet povinných vyučovacích hodin, a to
nejvýše 35 povinných vyučovacích hodin týdně,
v případě konzervatoře a oborů vzdělání, v nichž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, nejvýše 40 povinných vyučovacích hodin týdně;
v případě oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou nejvýše 46 povinných vyučovacích hodin týdně;
v případě odborného výcviku a odborné praxe v rámci praktického vyučování nejvýše 40 povinných vyučovacích hodin týdně.
V České Republice si děti užijí kromě 62 dní letních prázdnin dalších 37 dní volna během školního roku. Podle údajů tak děti v ČR navštěvují školu 194 dní. (zdroj: OECD Education in Glance 2017). Průměrný pedagogický pracovník musí odpracovat 40 hodin týdně, tedy pokud ze 40h/týdně 22 hodin učí pak je povinen zbylých 18 hodin týdně odpracovat na pracích spojené s přímou pedagogickou činností (někdy tzv. nepřímá činnost). Případně supluje. O suplování a jeho odměnách hezky např. zde.
Takže máme pracovníka s povinností 40 hodin týdně, který má na prvním stupni max. počet hodin výuky 22. Tedy 18 hodin týdně věnuje, přípravě, byrokracii, vlastnímu sebevzdělávání, opravování písemek apod. a po celou tu dobu se nachází na pracovišti. Vážně? Opravdu sedí ve sborovně a pracuje? Chci být optimista a věřit, že většina učitelů ano.
Logicky si člověk řekne, jasně 40 hodin týdně, ale to máme všichni, jenže oni mají co chvíle ještě prázdniny. A ano tohle je pravda, osm týdnů dovolené pro pedagogické a akademické pracovníky je nejvíc, co zákoník práce dovoluje, dále mají nárok na dalších 12 dní tzv. studijního volna (sebevzdělávání). Obvyklá praxe je, že v době Velkých prázdnin mají dovolenou max 6 týdnů, obvykle 1 týden po ukončení školního roku a 1 týden před zahájením jsou ve školách a připravují se na další nápor dětí. Každý, kdo chvíli pracoval s lidmi a to ve větším množství, chápe, že je to práce psychicky náročná.
Ale není o nic náročnější než té vysokoškolsky vzdělané pokladní v hypermarketu. Není o nic těžší než být živnostníkem a muset se uživit sám, zde většinou padá iluze o dovolené /obchod prostě na 5 týdnů zavřít nemůžete/ padá iluze o proplacené nemocenské /i když si platíte nemocenskou v příspěvku na OSVČ tak opravdu žádnou závratnou sumu nedostanete – když jsem to experimentálně zkusila dostala jsem 9,- Kč na den – rok 2011./ a padají iluze o 40 hodinové pracovní době týdně. Iluze, že by jste měli plat jako učitel, je opravdu jen iluze. Psychicky se to srovnat nedá, na rozdíl od učitele si v soukromém sektoru nikdo není jist, zda bude mít práci ještě i zítra. Učitel tu jistotu má. Minimálně v rozsahu 1 roku.
Dobře můžeme tvrdit, že jeho zaměstnání má vysokou přidanou hodnotu a velký společenský význam. Ano učí děti, ale vzhledem k dlouhodobému poklesu znalostí žáků ve srovnání s jinými státy, vzhledem k nepřipravenosti studentů a dlouhodobému tlaku na další snižování úrovně vzdělání si vážně nejsem jista už ani tou přidanou hodnotou.
Velmi si vážím schopných a kvalitních vyučujících a ano dokážu si představit, že jsou oceňování dle svých kvalit. Pokud má jeho třída výsledky, pokud se mu zapíše na přednášky 3x tolik lidí než ke kolegovi, pak si dle mne zaslouží mít plat klidně v řádech statisíců. Evidentně umí naučit, evidentně umí vysvětlit a evidentně to žáky s ním baví. Ale reálně kolik jich je?
Dalším argumentem je, že to není zaměstnání, ale poslání. Hmm, no… Posláním je pro člověka jakékoliv zaměstnání, které ho baví a které tak chápe. Pro ošetřovatele zvířat v ZOO je jistě také práce posláním, pro lékaře či zdravotní sestru (a ty jsou v ČR opravdu nezaplacené!) je práce také posláním. Mít soukromý obchod je pro živnostníka také posláním, jinak by to fakt nedělal. Každá práce je pro jeho vykonavatele posláním, pokud ho baví. Tečka, to není nic navíc.
Učitelé si stěžují, že nemají společenskou prestiž, OK, jenže to se velice mýlí, mají, pokud jsou dobří, dokáží děti naučit, děti mají pod jejich vedením velmi dobré studijní výsledky, děti je mají rády (tzn. mají pěkný přístup k dětem) tak si jich lidé váží. Jenže prestiž si stávkou nevybudou, prestiž si větším platem nezískají, prestiž daného oboru dělají lidé a to lidé odborně na výši, lidé skromní a hodní, a lidé, za které mluví výsledky. Rozhodně to nenahoníte stávkováním. A reálně pro spoustu lidí bude mít vždy větší prestiž vynikající pekař, nebo důsledný opravář aut. S tím nic nenaděláte a ani zákonem neuzákoníte.
Takže suma sumárum je pro mně takové stávkování akorát vydíráním nás všech v soukromém sektoru, protože z našich odpracovaných hodin, bolavých zad, stresů a nervů jsou jejich platy. Mnohdy kvalita odvedené práce nesplňuje ani požadavky hodně liberálního rodiče, mnohdy musí děti rodiče doučovat nebo si navíc někoho platit, protože buď neumí vyučující látku vysvětlit nebo je dítko natvrdlé v daném předmětu (neznamená, že je hloupé). Pak je tedy otázkou zda je opravdu oprávněné, aby zaměstnanec státu měl vyšší plat než jsou platy v soukromém sektoru. Za mne nikoliv. Státní zaměstnanci mají mít v průměru nižší platy než zaměstnanci soukromého sektoru. Je to logické a pro rozvoj ekonomiky i velmi žádoucí. Nicméně právo na stávku má každý, tak ať klidně stávkují, ale co kdyby stávkovali ve svém volném čase?
