Ať žije ekologie I.
Dnes zamyšlení nad zvráceností Green Dealu, který se zaštiťuje ekologií a záchranou planety. Dlouho ve mě jako člověku, který se pohybuje už přes 30let v oboru, který je paradoxně s recyklací, udržitelností a ekologií spjat a to v papírenském průmyslu, kvasí naprostá zoufalost. Zoufalost nad tím, jak zelenorudé mozky hlásají totální nesmysly a 30% zblbnutých lidí těmto vychcánkům věří. Aneb sleduj stopu peněz, většina nitek pak od zelených vede k producentům OZE, co na tom, že OZE není zatím moc použitelná, je pouze relativně stabilní a rozhodně nestihne vyprodukovat potřebný objem energií.
Ale pokud se chceme bavit o udržitelnosti, ekologii a následně pak o počasí a následně klimatu, musíme si ujasnit nejprve pojmy. Klima člověk na Zemi ovlivní z nějakých vědci odhadovaných asi 5%, větší vliv mají pravidelné i nepravidelné cykly Země a dalším faktorem a ne zrovna zanedbatelným je Slunce. Počasí, to člověk ovlivňuje daleko více než jsme si ochotni přiznat a to právě ovlivňováním svého bezprostředního okolí tedy životním prostředím. Zde může pozorovat dopady naprosto nesmyslných rozhodnutí, špatné zemědělské činnosti a rozšiřováním měst. To jak se chováme ke svému bezprostřednímu okolí a jak zacházíme s přírodou kolem nás má později dopad i na počasí.
Všude nacpeme zrcadla (soláry) – za naprosto nejhorší pro ekologii okolí a změn počasí (lokálního) považuji, na ornou půdu (i kdyby na ní měla být jen louka) nacpat odporné zrcadla…. Jednak jejich výroba a následná likvidace má hodně daleko do ekologické a jednak to má negativní dopad na bezprostřední okolí. Kumulací tepla ze slunce totiž vysušují své okolí (např. zemědělci v Německu si stěžují, že v okolí solárních elektráren jsou extrémní sucha). Výroba energie pak není stabilní a navíc ji není možné na malém prostoru vyrobit dostatečné množství. Přesto si myslím, že tato technologie by mohla mít budoucnost (spíše na střechách domů) když vyřešíme ekologičtější a stabilnější skladování získané energie.
pozitiva
+ udržitelný zdroj energie (slunce nám v nejbližších letech nevyhasne) a to i v malém množství 3panely utáhnou průměrný domek
negativa
– ohřívá své okolí (vyšší teploty, tím pádem více vysušují)
– lokální sucha
– skladovatelnost (výroba, životnost a následná likvidace baterií není zrovna na dobré úrovni)
– nestabilita
– zábor produktivní orné půdy
– neekologická výroba i likvidace
Větrníky, zde je faktorů, které poškozují své okolí mnohem více, tudíž přínos je minimální. Výroba a likvidace oněch větrníků není ekologická, jejich provoz, kdy jsou dost času z bezpečnostních důvodů vypnuté, zrovna stabilitu nezaručují. Co je však horší, zvuk odrazuje či poškozuje zvěř, ptáci se dodnes neumí větrníku vyhnout a umírají doslova po tisících. Větrníky také mění proudění vzduchu. Např. německé na pobřeží změnili proudění mořského vzduchu do Evropy. Navíc máte území které neoplývá dostatečnou větrností, jako např. Česká Republika.
+ relativně udržitelný zdroj energie (vítr na rozdíl od slunce fakt být nemusí)
– zabíjí tisíce hmyzu a ptactva
– výroba a likvidace je neekologická
– nestabilita
– způsobuje zvukem na zvěři značné škody
– ve větším množství dokáže měnit proudění vzduchu
Opravdu si nejsem zcela jistá, zda výhody převáží negativa…..
Sucha – není žádné globální sucho, to by nám slunce muselo poněkud přitopit. Bavíme-li se o suchu, pak je vždy lokální. To má mnoho faktorů, jednak pásmo ve kterém se země nachází a jednak to přímo souvisí s péčí o přírodu, stavebnictvím a lidmi. Tedy nic co by se dalo změnit rozhodnutím nějakého úředníčka v Bruseli. Ono zemi do mírného pásma holt nepřesunete. Zatím co lidi v mírném pásmu se chovají jako …. k přírodě. Né všude a né vždy. Nicméně dopady jsou vždy se zpožděním vidět.
Tato sucha jsou a budou vždy z větší částí způsobená lidmi, jednak se v zemědělství upřednostňuje (díky dotacím) výnos proti péči. Je to vidět jakmile vytáhnu paty z našeho „uvědomělého“ ďolíku. Obrovské lány, bez alejí kolem cest, bez remízků, orba z kopce dolů nikoliv po vrstevnici, nízká orba, půda zdevastovaná množstvím postřiků a hnojiv a technické plodiny (řepka a kukuřice) které půdě taky zrovna neprospívají a ještě více ji zhutňují. Nebudu odsuzovat všechny zemědělce, jsou tací, kteří dělí i své nepříliš velké lány na menší, budují remízky, orají správně a hloubkově (jednou za čas je to prostě nutné) a vcelku se snaží dodržovat i trojpolní systém. Má to mnoho výhod nejen pro ně, jednak jim půda nevysychá tak rychle a to ani v období bez srážek, jednak jim voda z pole neodteče, a nevyplaví půl dědiny, a jednak mají dost hmyzu i na kypření půdy, či opylování rostlin. Ano je to náročnější, rozhodně je to dražší, ale příroda jim to doslova do pár let vrací.
Dalším faktorem jsou zahrádkáři, anglický trávník či vybetonovaná zahrada bez stromů, keřů a kytek nejsou zrovna to co je přírodě po vůli. Ani jedno nezadružuje vodu, spíše naopak je voda důsledně odváděna mimo pozemek. Pak také hmyz, včely a následně ptactvo, hadi, žabky, ropuchy atd.. nemají na těchto zahradách co jíst, tudíž mizí a vymírají. Přitom stačí mít zahradu s pár vzrostlými stromy, s luční trávou, kterou sečete 2-3x za rok. Já vím, budete mít na zahradě hmyz (a to včetně klíšťat), budete tam mít i hraboše případně krtky(jaká hrůza), ale také nebudete mít místo zahrady saharu. Snažte se aby vaše zahrada měla dostatek diverzity, přinese vám to velký užitek, ale stojí to prostě práci.
Stavebnictví a lidský faktor… kapitoly sami pro sebe. a ty už si dáme příště…..
