Svobodný stát
Stát jsou lidé a má-li být stát svobodný, musí mít svobodné občany. Má-li být občan svobodný, nesmí mít přeregulovaný přebujelý stát. Pokud přijmeme tezi, že nějaký ten stát potřebujeme (tedy vládu, parlament, úřady) pak musí být maximálně štíhlý a většinu činnosti, kterou zbytečně vykonává buď delegovat na soukromé firmy (tím nemyslím však nějaké výběrové řízení, ale nechat na přirozeném fungování trhu), nebo úplně zrušit. A že takových činností je. Má-li být občan svobodný, nesmí stát zasahovat do jeho života.
Marně však přemýšlím, která činnost by se nedala delegovat na soukromou firmu…..snad jen ten styk se zahraničím. Ale na to nám stačí maličkatý úřad. Na to nepotřebujeme živit statisíce úředníků. Volný trh je v pravdě dosti abstraktním pojmem, protože volný trh snad existoval naposledy v 19.století a to ještě snad jen v Kanadě či USA. Volný trh přitom dokáže sám přirozeně vyřešit problémy, které není dodnes schopen řešit jakýkoliv státní úřad či přímo státní zřízení.
Malinkatý stát nezasahující příliš do života lidí, bude paradoxně bohatý a svobodný. Do života občanů smí zasáhnout pouze volný trh. Od mala nás učí, že volný trh není možný (je!), že bez zákonů a regulací lidé zvlčí a stanou se agresivními (opak je pravdou), že lidé bez vlády bez institucí, které umí pouze proklamovat, že se o nás postarají, budou nezodpovědní ke svým životům a zemřou v bídě. Ano i to se stát může a nejhůř to odnese generace, která to má v hlavách zakódované dlouhou dobu. Ale nedělejme z lidí neustále nezodpovědné hlupáky. Většina by svých 65% mzdy (o tolik vás stát každý měsíc obere) využila efektivněji, než-li stát. Ale také by zjistili, že ten stát vlastně téměř k ničemu nepotřebují. A co bychom pak dělali s těmi nepotřebnými úředníky, politiky a neziskovkáři.
