Připomínky k návrhu novely z. č. 246/1992 Sb.
Připomínky k návrhu novely z. č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů
Vážené dámy, Vážení pánové,
Především si ceníme snahy s nelegálním chovem zvířat něco udělat. Věříme, že navrhovatel činil návrh v dobré víře a z dobrého úmyslu. Ale bohužel návrh je nekoncepční, nic neřešící, a naopak postihne pouze legální chovatele, kteří se věnují svým psům či kočkám, pro radost a s veškerou péčí. Nikoliv však problematické množení psů a koček v nevhodných podmínkách, docílíme pouze toho, že na základě represí spousta poctivých chovatelů chov ukončí, útulky se budou plnit rychleji než doposud a množitelé začnou být obezřetnější a sofistikovanější v ukrývání nelegálních chovů.
Začnu-li postupně jak je psáno v návrhu a nás týkajícího se §7a,
Především si ceníme snahy s nelegálním chovem zvířat něco udělat. Věříme, že navrhovatel činil návrh v dobré víře a z dobrého úmyslu. Ale bohužel návrh je nekoncepční, nic neřešící, a naopak postihne pouze legální chovatele, kteří se věnují svým psům či kočkám, pro radost a s veškerou péčí. Nikoliv však problematické množení psů a koček v nevhodných podmínkách, docílíme pouze toho, že na základě represí spousta poctivých chovatelů chov ukončí, útulky se budou plnit rychleji než doposud a množitelé začnou být obezřetnější a sofistikovanější v ukrývání nelegálních chovů.
Začnu-li postupně jak je psáno v návrhu a nás týkajícího se §7a,
- Množírnou se rozumí zařízení, ve kterém jsou chováni a rozmnožováni psi nebo kočky v nevhodných podmínkách, které způsobují jejich utrpení, a ve větším počtu, který jim neumožňuje uspokojovat jejich fyziologické, biologické nebo etologické potřeby. Množírnou se rozumí zařízení uvedené ve větě první, i když není hlavním cílem činnosti zařízení rozmnožování zvířat nebo dosažení zisku.
Nejprve Vám ráda vysvětlím pojmy, které Vám umožní lépe pochopit problematiku chovu psů a koček v zájmovém chovu.
Chovatel – je člověk, u kterého se pes či kočička narodí, chovatel je povinen mít mezinárodní registraci chovatelské stanice, které u psů zajišťuje FCI a u koček FIFe(a další mezinárodní organizace). Chov je regulován Mezinárodním chovatelským řádem* a standardem plemene, a každému potomku (štěněti či kotěti) je vydán Průkaz původu (rodný list dále jen PP).
Majitelem mezinárodně chráněného názvu chovatelské stanice může být pouze jedna právně způsobilá osoba s trvalým bydlištěm v ČR, tedy ne manželé nebo dítě do 18 let či firma. Vyřízení certifikátu může trvat i tři měsíce. Na internetových stránkách FCI je pak možné si ověřit, zda konkrétní chovatelská stanice existuje. Každá Chovatelská stanice má přiděleno unikátní číslo a její název je mezinárodně chráněn.
V případě plemen NON FCI, tedy plemen, které FCI doposud neuznalo ( např. Český strakatý pes ) a neuznává, mají tato plemena národní registry např. ADBA , AKC, SABBS, ČMKU a další národní kynologické organizace z celého světa. Tato plemena sice nemají PP tak jak jej známe z FCI, ale mají tzv. REGISTRACE. Všechny tyto chovy jsou legální a evidované v zemích původu plemene. A bylo by nanejvýš urážlivé chovatele těchto plemen nazývat množiteli.
Pro jednoduchost pochopení budeme rodný list štěněte nazývat PP, bez ohledu na jeho oficiální název v zemi původu plemene.
Majitelem mezinárodně chráněného názvu chovatelské stanice může být pouze jedna právně způsobilá osoba s trvalým bydlištěm v ČR, tedy ne manželé nebo dítě do 18 let či firma. Vyřízení certifikátu může trvat i tři měsíce. Na internetových stránkách FCI je pak možné si ověřit, zda konkrétní chovatelská stanice existuje. Každá Chovatelská stanice má přiděleno unikátní číslo a její název je mezinárodně chráněn.
V případě plemen NON FCI, tedy plemen, které FCI doposud neuznalo ( např. Český strakatý pes ) a neuznává, mají tato plemena národní registry např. ADBA , AKC, SABBS, ČMKU a další národní kynologické organizace z celého světa. Tato plemena sice nemají PP tak jak jej známe z FCI, ale mají tzv. REGISTRACE. Všechny tyto chovy jsou legální a evidované v zemích původu plemene. A bylo by nanejvýš urážlivé chovatele těchto plemen nazývat množiteli.
Pro jednoduchost pochopení budeme rodný list štěněte nazývat PP, bez ohledu na jeho oficiální název v zemi původu plemene.
Již z výše uvedeného je jasné, že osoba produkující štěňata bez takovéto registrace nemůže být chovatel.
Stejně tak nemůže být chovatel (pro potřeby zákona) nabyvatel štěněte či kotěte. Ten kdo si štěně či kotě zakoupí či jej přijme darem je MAJITEL. Majitelem se stává v okamžiku podpisu kupní smlouvy a od té doby ručí za veškeré škody způsobené zvířetem a taktéž zodpovídá za jeho wellfare, zdraví a výživu. Je samozřejmé, že chovatel je současně i majitelem.
Množitel, je osoba produkující štěňata či koťata převážně za účelem zisku, zvířata na kterých je produkce činěna, nemají v 90% prokazatelný původ (tedy nemají PP), v 10% sice PP mají, ale nesplnili požadavky na tzv. uchovnění a přeregistraci zvířete na chovné (*). Stejně tak je množitelem ten, kdo z nevědomosti, neopatrnosti, či i neúmyslně dopustí, aby došlo k produkci zvířat bez PP.
Definice množírny – je tedy nepřesná.
Množírnou je jakékoliv zařízení, které produkuje štěňata či koťata bez PP (registrace). Je zcela irelevantní jestli se v zařízení nachází 1 fenka či 50. A je zcela irelevantní jestli jsou v nevyhovujících podmínkách či ne. Stejně tak je irelevantní zda je daruje či prodá. Jde stále o zvířata bez prokázaného původu.
*Chovným jedincem (psem nebo kočkou) rozumíme jedince, který splní podmínky k zařazení do chovu stanovené standardem, věkem a klubem pro příslušné plemeno. Zjednodušeně lze obecně říci, že pes či kočka musí splnit požadovaný počet výstav, zdravotní vyšetření na dědičné choroby, zkoušky z výkonu, profil DNA a věk (věk upravuje 21/2013 Sb. Vyhláška o stanovení podmínek při chovu psů a koček) jsou-li vyžadovány (u většiny kočičích plemen stačí věk). Přeregistrace je pak administrativním naplněním předchozích podmínek.
(2) Je zakázáno /chovat nebo/ rozmnožovat psy nebo kočky v množírně.
Jak bylo vysvětleno výše v množírně nelze chovat, tedy bylo by nanejvýš žádoucí vyškrtnout – (chovat nebo) případně nahradit slovem držet v nevhodných podmínkách (ve smyslu vlastnit). Toto však již ošetřuje současná legislativa.
Jak bylo vysvětleno výše v množírně nelze chovat, tedy bylo by nanejvýš žádoucí vyškrtnout – (chovat nebo) případně nahradit slovem držet v nevhodných podmínkách (ve smyslu vlastnit). Toto však již ošetřuje současná legislativa.
(3) Každý, kdo prodává nebo daruje štěně psa ve věku do šesti měsíců, je povinen
a) vést evidenci o prodaných a darovaných štěňatech psa a uchovávat ji po dobu 3 let,
b) poskytnout novému chovateli informace o dosavadním způsobu krmení štěněte psa a popis následné péče o ně,
c) vydat při převodu každého štěněte psa novému chovateli kopii evidenčního listu vrhu štěňat psa s uvedením konkrétního převáděného štěněte psa nebo jiný dokument, který ve vztahu k převáděnému štěněti psa obsahuje údaje uvedené v odstavci 6.
a) vést evidenci o prodaných a darovaných štěňatech psa a uchovávat ji po dobu 3 let,
b) poskytnout novému chovateli informace o dosavadním způsobu krmení štěněte psa a popis následné péče o ně,
c) vydat při převodu každého štěněte psa novému chovateli kopii evidenčního listu vrhu štěňat psa s uvedením konkrétního převáděného štěněte psa nebo jiný dokument, který ve vztahu k převáděnému štěněti psa obsahuje údaje uvedené v odstavci 6.
Nikdo nesmí prodat či převést vlastnictví psa či kočky bez jednoznačné identifikace, typicky se jedná o RDIF čip, případně tetování u starších psů. Bez ohledu na věk. Z hlediska legálního chovu již dnes platí tato povinnost pro chovatele s PP, kdy štěně nesmí opustit bez řádné identifikace Chovatelskou stanici. Tedy štěně musí být označeno mezi 42 -50 dnem po narození.
Evidence – u legálního chovu zvířat s PP, je tato podmínka nadbytečná a administrativně zatěžující. Chovatelé již dnes a v dobách předchozích své vrhy evidují. Jednak prodej či darování vždy probíhá na základě řádně sepsané smlouvy, a jednak veškeré údaje o vrzích a počtech štěňat jsou evidovány kluby pro příslušná plemena a plemennými knihami (u nás ČMKU pro plemena FCI a česká národní NON FCI plemena). Veškeré doklady si lze tedy bez problémů vyžádat.
Jak probíhá celý administrativní proces kolem vrhu štěňat pod ČMKU?
1. žádost o návrh krycího listu – jen velmi málo klubů jej nevyžaduje. Jedná se o klubový formulář na kterém chovatel zažádá o povolení krýt fenku. Tedy povolení na případný budoucí vrh. Tato žádost obsahuje – Jméno zamýšlené matky a většinou 2-3 zamýšlených otců, datum posledního vrhu feny (aby poradce chovu mohl ověřit zda se nejedná o velmi krátkou dobu mezi vrhy)
2. vystavení krycího listu ve 2 kopiích – pokud poradce chovu schválí žádost, zašle chovateli zpět Krycí list ve 2 kopiích, chovatel ihned po krytí či ve stanovené lhůtě odešle Krycí list zpět poradci chovu, opatřený – datem krytí, vybraným psem a podpisem a o adresou majitele psa a jeho jednoznačnou identifikací, podpisem a svou adresou.
3. Pakliže vše proběhne v pořádku a fenka porodí štěňata, zasílá chovatel Hlášení vrhu – které obsahuje název Chovatelské stanice, jména psa a fenky, jejich jednoznačnou identifikaci – tj. číslo čipu a číslo PP, počet narozených štěňat celkem, počet narozených fen, počet narozených psů, počet narozených mrtvých štěňat a počet narozených živých štěňat. Toto hlášení se obvykle zasílá po 7 dnech od porodu, vzhledem k novorozenecké úmrtnosti.
4. V 3-5 týdnu věku štěňat žádá chovatel ČMKU o vystavení zápisových čísel (rodná čísla) pro žijící konkrétní štěňátka. Žádost obsahuje – název Chovatelské stanice, jméno a adresu chovatele, jména a jednoznačnou identifikaci obou rodičů (tedy psa i feny), jména štěňátek, barvu srsti, pohlaví a zvláštní znaky, datum narození.
5. Po zaslání zápisových čísel a návrhu PP pro kontrolu chovatelem, chovatel v 7 týdnu štěňátka nechá veterinářem označit RDIF čipem, tato čísla jsou zapsána do formuláře se zápisovými čísly a potvrzena Veterinárním lékařem na formuláři, včetně data čipování. Současně je v rámci čipování vydán Europas ke každému štěněti, kde je uvedeno datum, číslo čipu, jméno chovatele, jméno psa či kočky. Tento Europas slouží následně pro potřeby očkování zvířete a cestování se zvířetem do zahraničí. Pas je na stránce s číslem čipu, jménem a razítkem Veterinárního lékaře chráněn folií, takže nelze údaje pozměnit.
6. Tento Veterinárním lékařem potvrzený formulář je zaslán na příslušný klub, včetně dalších dokladů jsou-li klubem vyžadovány. Který jej předá ČMKU, které na základě formuláře a již předešlé administrativě vydá PP ke každému štěněti z vrhu. A to včetně štěňat s vadou.
Evidence – u legálního chovu zvířat s PP, je tato podmínka nadbytečná a administrativně zatěžující. Chovatelé již dnes a v dobách předchozích své vrhy evidují. Jednak prodej či darování vždy probíhá na základě řádně sepsané smlouvy, a jednak veškeré údaje o vrzích a počtech štěňat jsou evidovány kluby pro příslušná plemena a plemennými knihami (u nás ČMKU pro plemena FCI a česká národní NON FCI plemena). Veškeré doklady si lze tedy bez problémů vyžádat.
Jak probíhá celý administrativní proces kolem vrhu štěňat pod ČMKU?
1. žádost o návrh krycího listu – jen velmi málo klubů jej nevyžaduje. Jedná se o klubový formulář na kterém chovatel zažádá o povolení krýt fenku. Tedy povolení na případný budoucí vrh. Tato žádost obsahuje – Jméno zamýšlené matky a většinou 2-3 zamýšlených otců, datum posledního vrhu feny (aby poradce chovu mohl ověřit zda se nejedná o velmi krátkou dobu mezi vrhy)
2. vystavení krycího listu ve 2 kopiích – pokud poradce chovu schválí žádost, zašle chovateli zpět Krycí list ve 2 kopiích, chovatel ihned po krytí či ve stanovené lhůtě odešle Krycí list zpět poradci chovu, opatřený – datem krytí, vybraným psem a podpisem a o adresou majitele psa a jeho jednoznačnou identifikací, podpisem a svou adresou.
3. Pakliže vše proběhne v pořádku a fenka porodí štěňata, zasílá chovatel Hlášení vrhu – které obsahuje název Chovatelské stanice, jména psa a fenky, jejich jednoznačnou identifikaci – tj. číslo čipu a číslo PP, počet narozených štěňat celkem, počet narozených fen, počet narozených psů, počet narozených mrtvých štěňat a počet narozených živých štěňat. Toto hlášení se obvykle zasílá po 7 dnech od porodu, vzhledem k novorozenecké úmrtnosti.
4. V 3-5 týdnu věku štěňat žádá chovatel ČMKU o vystavení zápisových čísel (rodná čísla) pro žijící konkrétní štěňátka. Žádost obsahuje – název Chovatelské stanice, jméno a adresu chovatele, jména a jednoznačnou identifikaci obou rodičů (tedy psa i feny), jména štěňátek, barvu srsti, pohlaví a zvláštní znaky, datum narození.
5. Po zaslání zápisových čísel a návrhu PP pro kontrolu chovatelem, chovatel v 7 týdnu štěňátka nechá veterinářem označit RDIF čipem, tato čísla jsou zapsána do formuláře se zápisovými čísly a potvrzena Veterinárním lékařem na formuláři, včetně data čipování. Současně je v rámci čipování vydán Europas ke každému štěněti, kde je uvedeno datum, číslo čipu, jméno chovatele, jméno psa či kočky. Tento Europas slouží následně pro potřeby očkování zvířete a cestování se zvířetem do zahraničí. Pas je na stránce s číslem čipu, jménem a razítkem Veterinárního lékaře chráněn folií, takže nelze údaje pozměnit.
6. Tento Veterinárním lékařem potvrzený formulář je zaslán na příslušný klub, včetně dalších dokladů jsou-li klubem vyžadovány. Který jej předá ČMKU, které na základě formuláře a již předešlé administrativě vydá PP ke každému štěněti z vrhu. A to včetně štěňat s vadou.
Z výše uvedeného je tedy jednoznačné, že legální chovatelé již další evidenci nepotřebují stejně tak jako ji nepotřebuje stát. Vše je evidováno, každý chovatel smlouvy archivuje déle než 3 roky pro potřeby chovu. Každý chovatel nového majitele (nabyvatel štěněte) informuje o předchozí stravě a mnoho chovatelů dnes již poskytuje praktický písemný návod na péči o štěňátko.
Ten kdo chová nelegálně buď opět nic takového nevyplní, nebo tam vyplní nepravdivé údaje. Nelze u zvířat bez prokazatelného původu a bez DNA profilu totiž určit, které štěně je které feny a kterého psa.
Ten kdo chová nelegálně buď opět nic takového nevyplní, nebo tam vyplní nepravdivé údaje. Nelze u zvířat bez prokazatelného původu a bez DNA profilu totiž určit, které štěně je které feny a kterého psa.
(5) Chovatel psa je povinen
a) vyplnit ke každému vrhu nejpozději do 7 dnů od narození štěňat psa evidenční list vrhu štěňat psa,
b) do 7 dnů od označení štěněte psa čipem do evidenčního listu vrhu štěňat psa vyplnit čísla čipů jednotlivých štěňat psa, pokud nedošlo před označením štěněte psa čipem ke změně chovatele štěněte psa,
c) uchovávat evidenční list vrhu štěňat psa nejméně po dobu 3 let ode dne narození štěňat psa.
(6) Vzor formuláře evidenčního listu vrhu štěňat psa uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách. Evidenční list vrhu štěňat psa obsahuje
a) identifikační údaje chovatele,
b) místo chovu štěňat psa,
c) informace o matce štěňat psa, zejména plemeno, jméno, datum narození, číslo čipu nebo tetování,
d) informace o štěňatech psa, zejména datum narození štěňat psa, počet narozených štěňat psa, počet štěňat psa uhynulých po 7 dnech od narození, u každého štěněte psa číslo čipu, s výjimkou uvedenou v odstavci 5 písm. b), jméno štěněte psa a pohlaví,
e) informace o očkování a odčervení štěňat psa, případně o jiném veterinárním ošetření, které byly provedeny do doby převodu štěňat psa, nejdéle do šesti měsíců věku štěňat psa.
a) vyplnit ke každému vrhu nejpozději do 7 dnů od narození štěňat psa evidenční list vrhu štěňat psa,
b) do 7 dnů od označení štěněte psa čipem do evidenčního listu vrhu štěňat psa vyplnit čísla čipů jednotlivých štěňat psa, pokud nedošlo před označením štěněte psa čipem ke změně chovatele štěněte psa,
c) uchovávat evidenční list vrhu štěňat psa nejméně po dobu 3 let ode dne narození štěňat psa.
(6) Vzor formuláře evidenčního listu vrhu štěňat psa uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách. Evidenční list vrhu štěňat psa obsahuje
a) identifikační údaje chovatele,
b) místo chovu štěňat psa,
c) informace o matce štěňat psa, zejména plemeno, jméno, datum narození, číslo čipu nebo tetování,
d) informace o štěňatech psa, zejména datum narození štěňat psa, počet narozených štěňat psa, počet štěňat psa uhynulých po 7 dnech od narození, u každého štěněte psa číslo čipu, s výjimkou uvedenou v odstavci 5 písm. b), jméno štěněte psa a pohlaví,
e) informace o očkování a odčervení štěňat psa, případně o jiném veterinárním ošetření, které byly provedeny do doby převodu štěňat psa, nejdéle do šesti měsíců věku štěňat psa.
Viz výše rozvedeno u legálního chovatele. Pokud je těmito body zamýšlena evidence psů z nelegálních chovů, jsou zcela zbytečné. Nelegální chovatel již dnes porušuje řadu paragrafů a zákonů, které jsou platné a byli by i účinné v případě vymahatelnosti. A nebude žádné předpisy plnit jen proto, že vejdou v platnost.
(7) Chovatel psa je povinen dodržovat tyto podmínky:
a) fena kojí pouze takový počet štěňat, který odpovídá její zdravotní kondici, ostatním životaschopným štěňatům musí chovatel zajistit náhradní výživu,
b) maximální počet vrhů u feny je 3 za období 24 měsíců,
c) minimální věk pro odběr štěňat od feny je 50 dnů.
a) fena kojí pouze takový počet štěňat, který odpovídá její zdravotní kondici, ostatním životaschopným štěňatům musí chovatel zajistit náhradní výživu,
b) maximální počet vrhů u feny je 3 za období 24 měsíců,
c) minimální věk pro odběr štěňat od feny je 50 dnů.
(8) Chovatel kočky je povinen dodržovat tyto podmínky:
a) kočka kojí pouze takový počet koťat, který odpovídá její zdravotní kondici, ostatním životaschopným koťatům musí chovatel zajistit náhradní výživu,
b) maximální počet vrhů u chovné kočky je 3 za období 24 měsíců,
c) minimální věk pro odběr koťat od kočky je 84 dnů.
a) kočka kojí pouze takový počet koťat, který odpovídá její zdravotní kondici, ostatním životaschopným koťatům musí chovatel zajistit náhradní výživu,
b) maximální počet vrhů u chovné kočky je 3 za období 24 měsíců,
c) minimální věk pro odběr koťat od kočky je 84 dnů.
Podrobněji upravuje 21/2013 Sb. Vyhláška o stanovení podmínek při chovu psů a koček.
(9) Chovatel musí rozmnožovat psy nebo kočky v souladu s podmínkami stanovenými prováděcím právním předpisem.
Chovatel nerozmnožuje – chovatel chová! Množitel rozmnožuje.
Chovatel nerozmnožuje – chovatel chová! Množitel rozmnožuje.
(10) Podmínky rozmnožování psů a koček stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
Podmínky chovu – nikoliv rozmnožování upravuje 21/2013 Sb. Vyhláška o stanovení podmínek při chovu psů a koček.
Dovolte mi ještě několik poznámek k danému návrhu a důvodové zprávě.
V důvodové zprávě se uvádí:
Povinnosti chovatelů zvířat upravuje také ustanovení § 4 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Toto ustanovení upravuje také oznamovací povinnosti chovatelů, kteří chovají 5 a více psů samičího pohlaví starších 12 měsíců. Plánuje se snížení počtu zvířat, jejichž chov musí být oznamován, z 5 na 3.Celé toto je nesmyslné a pro legální chovatele potencionálně nebezpečné. Nežijeme v dobách, kdy lze věřit každému a né každý je hodný člověk. Ačkoliv se chovatelé vždy snaží své chovy plně zabezpečit – kamerový systém, neprůhledné oplocení pozemků, atd…existují fanatické skupiny tzv. ochránců, které se neštítí vniknout na cizí pozemek, zvířata minimálně uvést do stavu stresu i strachu, v horším případě je pustí, či ukradnou. Proto většina chovatelů jedná v rámci strachu o své svěřence velmi opatrně.
V důvodové zprávě se uvádí:
Povinnosti chovatelů zvířat upravuje také ustanovení § 4 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Toto ustanovení upravuje také oznamovací povinnosti chovatelů, kteří chovají 5 a více psů samičího pohlaví starších 12 měsíců. Plánuje se snížení počtu zvířat, jejichž chov musí být oznamován, z 5 na 3.Celé toto je nesmyslné a pro legální chovatele potencionálně nebezpečné. Nežijeme v dobách, kdy lze věřit každému a né každý je hodný člověk. Ačkoliv se chovatelé vždy snaží své chovy plně zabezpečit – kamerový systém, neprůhledné oplocení pozemků, atd…existují fanatické skupiny tzv. ochránců, které se neštítí vniknout na cizí pozemek, zvířata minimálně uvést do stavu stresu i strachu, v horším případě je pustí, či ukradnou. Proto většina chovatelů jedná v rámci strachu o své svěřence velmi opatrně.
Narážím tím na evidenci fen na Veterinární správě, kde je kromě jména chovatele uvedena i obec, a to po velkém křiku chovatelů. Kdy žádali, aby se tam nevyskytovala plná adresa. Toto považujeme za porušení zásad GDPR, neboť chovatel by musel udělit souhlas. Neakceptujeme v tomto případě výjimku ze zákona o kterou se Vet. Správa opírá.
Další problém s tou registrací vidíme ve věci vyřizování si účtů mezi sousedy, a ano sama Vet. Správa uvádí, že průměrně 8 z 10 hlášených případů je této povahy.
K samotné registraci – tuto registraci vyplní pouze (!) slušní a bezúhonní majitelé a chovatelé, výrazně tím snížíme šanci útulkových zvířat, neboť si každý rozmyslí, zda má smysl být registrován pod celým jménem a de facto adresou (v malé obci nemusíte ani vědět číslo popisné, aby jste majitele či chovatele našli).
Registrace jen fen je pak úplně zbytečná, pokud by zamýšleným opatřením měla být ochrana proti týrání, pak je třeba registrovat jakékoliv zvíře, jak samčího tak samičího pohlaví, tedy i např. křečka. V této podobě je to zcela zbytečné a zatěžující všechny zúčastněné strany.
Vzhledem k tomu, že registrace nebere v potaz prokazatelně kastrovaná zvířata ani stará zvířata, zbytečně zatížíte velkou část majitelů zbytečnou byrokracií a vystavíte jeho i jeho zvířata zbytečnému riziku újmy na zdraví. Kastrovaná a stará zvířata se již rozmnožovat nemohou. Dalším problém, který v této registraci spatřujeme, je možný únik dat a zatížení Vet. správy zbytečnou administrativou. Chov či držení v nevhodných podmínkách. Cituji z důvodové zprávy:
Právní věta uvedená Nejvyšším soudem zní: „K naplnění okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby u trestného činu týrání zvířat podle § 302 odst. 3 tr. zákoníku spočívající v tom, že pachatel spáchal tento trestný čin na „větším počtu zvířat“, je třeba, aby se tak stalo nejméně na sedmi zvířatech.“
Nebudu zde znevažovat rozhodnutí NS, nicméně výše trestu by se neměla řídit počtem psů, ale závažností provinění na týraném zvířeti.
Žádný ze slušných majitelů a chovatelů zvířat nechce, aby zvířata trpěla, byla v nevhodných podmínkách. Nicméně pokud vysvětlováním a osvětou nezmizí poptávka po zvířatech bez prokázaného původu, protože mohou být (ačkoliv praxe z inzerce ukazuje mnohokrát opak) levnější, nikam se v oblasti týrání zvířat nevhodným chovem a držením neposuneme. Řešení přitom nejsou tak moc náročná a chovatelé v legálních chovech je již dávno plní.
Registrace jen fen je pak úplně zbytečná, pokud by zamýšleným opatřením měla být ochrana proti týrání, pak je třeba registrovat jakékoliv zvíře, jak samčího tak samičího pohlaví, tedy i např. křečka. V této podobě je to zcela zbytečné a zatěžující všechny zúčastněné strany.
Vzhledem k tomu, že registrace nebere v potaz prokazatelně kastrovaná zvířata ani stará zvířata, zbytečně zatížíte velkou část majitelů zbytečnou byrokracií a vystavíte jeho i jeho zvířata zbytečnému riziku újmy na zdraví. Kastrovaná a stará zvířata se již rozmnožovat nemohou. Dalším problém, který v této registraci spatřujeme, je možný únik dat a zatížení Vet. správy zbytečnou administrativou. Chov či držení v nevhodných podmínkách. Cituji z důvodové zprávy:
Právní věta uvedená Nejvyšším soudem zní: „K naplnění okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby u trestného činu týrání zvířat podle § 302 odst. 3 tr. zákoníku spočívající v tom, že pachatel spáchal tento trestný čin na „větším počtu zvířat“, je třeba, aby se tak stalo nejméně na sedmi zvířatech.“
Nebudu zde znevažovat rozhodnutí NS, nicméně výše trestu by se neměla řídit počtem psů, ale závažností provinění na týraném zvířeti.
Žádný ze slušných majitelů a chovatelů zvířat nechce, aby zvířata trpěla, byla v nevhodných podmínkách. Nicméně pokud vysvětlováním a osvětou nezmizí poptávka po zvířatech bez prokázaného původu, protože mohou být (ačkoliv praxe z inzerce ukazuje mnohokrát opak) levnější, nikam se v oblasti týrání zvířat nevhodným chovem a držením neposuneme. Řešení přitom nejsou tak moc náročná a chovatelé v legálních chovech je již dávno plní.
Závěrem, je celý paragraf v dané podobě nadbytečný, neboť stav který popisuje je již ošetřen v současných zákonech dostatečně. Problém tedy není chybějící legislativa, ale její vymahatelnost. Jediné pozitivum spatřujeme v zákazu prodeje psů a koček v obchodech s chovatelskými potřebami. Dále považujeme za nadbytečné registrovat zvířata z legálních chovů na dalších XX místech, úřadech. Zatíží to nejen chovatele, ale i státní správu, která by se místo administrativy mohla věnovat účinnému vymáhání současné legislativy.
Navrhovaným řešením je:
Uzákonit v zákoně č. 166/1999 Sb., o veterinární péči – povinné čipování všech narozených zvířat do doby jeho prodeje či odběru.
Nikdo nesmí prodat či převést vlastnictví psa či kočky bez jednoznačné identifikace, typicky se jedná o RDIF čip, případně tetování u starších psů. Bez ohledu na věk. Tedy štěně musí být označeno mezi 42 – 50 dnem po narození. Věřte, že při současné legislativě a tomuto jednoduchému opatření se brzy stav zlepší. Nikdo z nelegálních problematických chovatelů nebude ochoten být zapsán u registrační karty RDIF čipu namnoženého zvířete jako ten co jej namnožil.
V tomto případě by bylo vhodné, aby MZ učinilo mediální kampaň vysvětlující, proč nekupovat zvířata bez čipu a bez PP. Tím dosáhneme postupně daleko větších úspěchů, než dalšími restrikcemi, které budou muset plnit pouze slušní legální chovatelé. Děkuji za pochopení této problematiky a za přečtení.
Navrhovaným řešením je:
Uzákonit v zákoně č. 166/1999 Sb., o veterinární péči – povinné čipování všech narozených zvířat do doby jeho prodeje či odběru.
Nikdo nesmí prodat či převést vlastnictví psa či kočky bez jednoznačné identifikace, typicky se jedná o RDIF čip, případně tetování u starších psů. Bez ohledu na věk. Tedy štěně musí být označeno mezi 42 – 50 dnem po narození. Věřte, že při současné legislativě a tomuto jednoduchému opatření se brzy stav zlepší. Nikdo z nelegálních problematických chovatelů nebude ochoten být zapsán u registrační karty RDIF čipu namnoženého zvířete jako ten co jej namnožil.
V tomto případě by bylo vhodné, aby MZ učinilo mediální kampaň vysvětlující, proč nekupovat zvířata bez čipu a bez PP. Tím dosáhneme postupně daleko větších úspěchů, než dalšími restrikcemi, které budou muset plnit pouze slušní legální chovatelé. Děkuji za pochopení této problematiky a za přečtení.
